Rozhovor 01: “Nasál jsem to do sebe jako houba a vyzvracel na papír.”

Martin Drtina, prekladateľ, moderátor a autor, ktorý sa narodil 7. Júla 1986 v Českých Budějovicích, kde žije dodnes, nám v roku 2014 predstavil svoju fantasy prvotinu s názvom Ve zdech. Martin bol veľmi ochotný a venoval nám rozhovor, v ktorom nám prezradil aj niečo o jeho pripravovanom kúsku.

Čo ťa vlastne viedlo k napísaniu tvojej knihy a ako si sa k tomu všetkému dostal?

Co mě k tomu vedlo? Asi to, že si rád vymejšlím a nerad se nudím. A taky jsem chtěl zjistit, jestli vůbec nějakou knížku napsat dokážu. Takže jsem si v hlavě vymyslel pohádku o hloupým Richardovi, kterej šel do světa, tam zmoudřel a dostal za ženu princeznu a půl království, zasednul jsem k počítači a začal to datlovat. Napsal jsem kus, poslal ho kamarádce, ta řekla: "Dobrý, jak to bude dál?" a já, protože jsem věděl, jak to bude dál, jsem napsal další kus. A po půl roce byla knížka na světě.

Určite rád čítaš knihy? Ktorú knihu by si mohol nazvať: "Moja najobľúbenejšia"?

Oblíbených knížek mám spoustu, ale kdybych musel říct jednu, tak to asi bude Alenka v kraji divů a za zrcadlem. Strašně mě baví, jak se Carrollovi povedlo zachytit snění, včetně všech bláznivých nesmyslů, který ale snícímu člověku dávaj dokonalej smysl, než se pak probudí a řekne si: "Co se mi to zdálo za kravinu?" Nebo nevím, možná mám takhle pošahaný sny jenom já…

Na napísanie čo i len krátkej poviedky treba poriadnu dávku inšpirácie, a to už nehovorím o celej knihe! Kde si bral inšpiráciu ty na napísanie knihy Ve zdech?

Z Wikipedie, z dokumentárních pořadů, který překládám, z filmů, seriálů, knížek, prostě ze všeho, co mě cvrnklo do nosu. Nasál jsem to do sebe jako houba a vyzvracel na papír.

Prečo si sa rozhodol pre Snovú krajinu?

Prostě mě jednou napadlo, že by se sny mohly vsakovat do zdí, a přišlo mi to jako dobrej nápad. A navíc mě baví hledat v obyčejných každodenních věcech něco kouzelnýho, takže asi tak. 

Po prečítaní knihy Ve zdech je zrejmé, že máš rád fantasy. Čítaš však aj iné žánre?

Kromě fantasy čtu asi nejvíc detektivky, hlavně teď ty severský, Nesba a tak, abych byl cool, protože to čtou všichni. Ne, jsem schopnej přečíst všechno, pokud mě příběh nějak zaujme a chci vědět, jak to bude dál. Vyhejbám se akorát různým autobiografiím a příručkám se zaručeně fungujícím návodem, jak by měl člověk žít, aby vydělal nesmírný prachy a byl šťastnej jako blecha. Z toho mam fakt kopřivku.

Všetci vieme, že napísať dobrú knihu je ťažké, ale samotné jej vydanie tiež nie je prechádzka v ružovom sade. Bolo pre teba ťažké docieliť vydanie knihy a čo by si odkázal tým, ktorí by chceli tiež raz vydať svoju vlastnú knihu?

Nevím, jestli těžký, spíš zdlouhavý. Prostě si musíte na internetu vyhledat vydavatelství a těm pak svoje veledílo poslat. Na jejich stránkách obvykle najdete návod pro autory, jak má mail s nabídkou knihy vypadat, a pak už se stačí jen držet kuchařky a nevzdávat to. Zažijete totiž víc odmítnutí, než když se snažíte manželku přemluvit k sexu. A docela dobrý je napsat někomu, kdo už nějakou knížku vydal a má s tím nějaký zkušenosti. Třeba taková Tereza Matoušková je moc šikovná holka, zajímavá a dobrá autorka a určitě vám poradí. Pokud neznáte, mrkněte na její Podmořskej blog. A hlavně to celý musíte brát s nadhledem a nemyslet si, že jste vyplodili nějakej zásadní pilíř literatury. Nikdo vám totiž med okolo huby mazat nebude.

Pracuješ na niečom novom? Ak áno mohol by si nám niečo o tom prezradiť?

Jo, už něco sepisuju. Od snů jsem se teď přesunul k příběhům, takže to bude takový vyprávění o tom, že je dobrý a hlavně důležitý si vyprávět, protože vám příběh někdy může zachránit život. A nebo vám může ublížit. Určitě to bude míň pohádkový a víc akční a horrorový. Ale zatím jsem na začátku a ještě bude chvíli trvat, než to svým hlemýždím tempem dopíšu.

Vytvoril si zaujímavý svet plný sviežich nápadov, ale plánuješ sa do snového sveta ešte vrátiť?

Určitě jo, ale rozhodně to nebude pokračování Ve zdech. Příběh z toho Kraje snů je uzavřenej, takže se mrkneme do Kraje jinýho.

Ďakujem veľmi pekne Martinovi Drtinovi za rozhovor.